Fake

Marek Navrátil

Marek Navrátil

Fake.
Mantra dneška.
Boty – zprávy – nádobí; profily na sociálních sítích.
Fake může být cokoli.
Občas se na prodejce „falešného zboží“ zlobíme a jindy, když „jdeme po ceně“ jim odpouštíme.
„Vždyť to stálo tak málo!“
Jindy chceme reference. Hledáme pravdu my v agenturách, HR odděleních firem, a netrpělivě ve zkušebkách, bojujeme za odhalení „fake“. Sedí důvody odchodu z předchozí práce?; co tady ten „nesprávný údaj v životopise?“ a stejně pak nepřijdeme na těhotenství ohlášené krátce po nástupu.
Stává se, že je „výborný člověk“ přijat hned na pohovoru a fake mu tak dá šanci. U manažerů „první dojem“ spolehlivě ovlivňuje postup do dalšího kola. Z „nedokonalostí“ jsou pak jen nevýhody, u jiného dokonce přednosti. Fake je hra, která je odjakživa součástí našich životů.
Milujeme, když nám blafování vyjde, a nenávidíme, když řeknou, že „není na odměny“ a přitom se (některým!) kupují nová auta.
Lhát se nemá, říkali nám ve škole, a přitom celý ten náš tehdejší svět byla lež. Kamarád si zavzpomínal na jedno ze svých prvních zaměstnání. Šéf prý byl strašný blbec a po všech se (hlavně v pondělí) vozil. Tým se proti němu semknul a lepší kolektiv snad prý od té doby nezažil.
Naše boxerské tréninky? Samé řvaní.
A přesto se mi po sprosťákovi Mirku Andrtovi občas zasteskne.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tvorba webových stránek a e-shopů Tipmarker.cz v roce 2019 | Majitel webu: Marek Navrátil